"Jedeme do sklípku," oznámila nám naše šéfová Radka. Zajásala jsem a začala si opakovat zbytky moravštiny, které mi z mého rodného kraje zbyly. "Je to v Počernicích," dodala. Úsměv mi ztuhl a představovala jsem si, jak si Praha bude hrát na Moravu, ideálně v nějakých laciných krojích.

A tak jsme vyrazily do Počernického sklípku ve složení 4 ženy a 1 malé auto, které málem nezvládlo závěrečný počernický kopeček, na jehož konci jsme uviděly TEN SKLÍPEK. Konkrétně nádhernou dřevěnou budovu z lodních kontejnerů v zeleni. Před ni nás přivítal usměvavý sympatický majitel - Moravák Honza. "Manželka přijde později, nabídnu vám zatím bublinky?" zeptal se pan Honza, tím si nás samozřejmě okamžitě získal. A nemyslíme tím nepřítomností manželky. :-)

Znáte takové ty lidi, se kterými se dáte do řeči a máte pocit, že se znáte roky? Tak přesně tenhle dojem umí Honza vytvořit. A rozhodně nás neopustil, ani když dorazila Honzova půvabná žena Monika. 

Atmosféra nás úplně pohltila. Nejen proto, že sám sklípek je nádherný, designový, minimalistický a patří k němu dokonalá terasa s grilem. Taky proto, že jsme se tam cítily jako královny na hostině. Nejdřív nám naservírovaly výborné slávky, samozřejmě napárované s bílým vínem. A pak se rozjela gril párty, které napomohlo i krásné počasí a my se mohly povalovat na válecích pytlích, vychutnávat si delikatesy z grilu hozené do asijského směru a nasávat atmosféru i víno, kterým nás Honza s Monikou zásobovali.

Večer to byl úžasný, plný dobrot a různých vín završený ginem & tonicem. Možná si říkáte, že se to do sklípku nehodilo. Ale k našemu večeru se to hodilo skvěle. Prostě to tak mělo být.

A jestli bych si měla odnést jeden jediný pocit, bude to ten, že se mi rozhodně domů nechtělo. A kudy budu chodit, psát tudy budu Počernický sklípek doporučovat. A aby to nebylo tak subjektivní, zeptala jsem se na dojmy i svých kolegyň. Posuďte sami.

"Mé gastro srdce vždy zaplesá, když objevím takovýto poklad. Tichý, nenápadný a úžasný. Žádní lidi, jen my a majitelé, kteří se o nás starali, ne jako na zámku, ale jako bychom byli jejich rodina. Super domácký a přitom profi přístup." Radka

"Jak se říká pohostinnost je od slova hostit. V Počernickém sklípku jsou tedy hostitelé s velkým H. Úžasní majitelé se o nás po celý večer starali jako o vlastní a kdyby mohli,tak nám snesou i modré z nebe. Jídlo naprosto perfektní, do všech detailů doladěné menu a nejlepší na tom je, že pan majitel s napětím pozoruje, jestli je všechno v pořádku a opravdu mu na tom záleží, aby jeho hosti byli spokojeni ve všech směrech. Navíc jsou to i úžasní společníci, kteří s láskou mluví o svém projektu a je radost to poslouchat. Cítila jsem se tam po všech směrech úžasně a ten pocit jsem si zachovala ještě dlouho po akci. Celkový dojem už jen dovršily nádherné prostory a úžasný výhled z terasy." Lucia

"Já jsem byla velice spokojená, hrozně se mi líbila rodinná atmosféra, to jak tam s námi majitelé byli a připravovali jídlo přímo před námi. Atmosféra byla úplně neskutečná a návštěvu doporučuju každému." Sára

No a pokud vás zajímá, kde se nápad na sklípek v kontejnerech vzal, kdo jsou Honza s Monikou zač a pro jaké příležitosti je sklípek vhodný, přečtěte si rozhovor s oběma majiteli, který vznikl právě na této akci.

Kača Hašková, redaktorka