V minulém týdnu nám štěbetající holubi, které máme nasazené po celé Praze, pošeptali do ouška, že na Pražském hradě, pod katedrálou Svatého Víta je podnik, který by neměl uniknout naší pozornosti. Štěbetali něco jako, parádní svařák, místo s neobyčejnou atmosférou a moc fajn provozní.
Ou jééé, když je to tak, balíme techniku, dobrou náladu, startujeme Fiata 500 a jedeme.
Na hrad. Ke Kanovníkům. Na svařák.
Parkujeme v ulici U Prašného mostu, kde se většinou nějaké místo najde. Jistota ale je na Pražský hrad přijet tramvají č. 22, která staví téměř před vchodem. Nastoupit můžete na Malostranské (metro A) Zastávka tramvaje, kde vystoupíte se jmenuje Pražský hrad a jezdí to každou chvíli. Když už jsme u těch tipů na Pražském hradě to fouká, přibalte šátek navíc, nebo třeba čepici.
Po příjezdu na místo se rozhlédneme a společně musíme uznat, že Praha je krásná. Nejkrásnější město na světě a je moc fajn, že na hrad zase můžeme bez kontrol, bez toho divného pocitu.
‚‚Tak co stojíte holky, pojďte!" ženu tu naší bandu rovnou za nosem. Míjíme hradní stráž i vojáky, kteří nám ukážou kudy je ta správná cesta. Kocháme se katedrálou Svatého Víta, dechberoucí pohled. Zas a znova si pokládáme otázku, jak to…jak je to…sakra jak to udělali? Jak to ti naši předci tenkrát postavili? Budeme si o tom muset něco načíst. Proto tu ale dnes nejsme. Jdeme ke Kanovníkům.
Katedrálu obejdeme z levé strany. Míjíme Vikárku a najednou je před námi velkorysá zahrádka s histrickým domem do L ve kterém je zmíněná restaurace.
Prostory restaurace jsou původní, mají atmosféru a stěny vypráví všechny ty příběhy, které se tady odehrály. Sezení je připraveno ve 2 patrech. Celková kapacita míst je uvnitř 100 osob, zahrádka pojme to samé. Samozřejmostí je bohatá nabídka jídel i nápojů.
V den, kdy jsme se sem přijely podívat bylo sice nad nulou ale foukalo hodně.
‚‚Rej DILKY, čím se zahřejeme? Přece jsme přijely na svařák. Na svařák za 60 Kč. Na hradě. Mnoo uvidíme, jestli to nebyla lež jak věž a jaký bude"
‚‚Dvakrát svařák prosíme, paní Růžovko." Proč Růžovko? Obsluhuje nás totiž milá paní, kde se nedá přehlédnout krásná barva vlasů i když jsou pod čepicí. Se skvělým servisem přijde i příjemné povídání a úsměv. Celkově je z týmu tohoto podniku cítit, že je práce baví a rozhodně to zde není past na turisty, což by k místu, kde jsme mohlo mnohé napadnout. Růžovka nabízí ještě horkou čokoládu, pro dospělé s rumem. No moment, ještě dnes musíme fungovat.
Až půjdete kolem vy, doporučujeme zastavit se, nadechnout se, užít si atmosféru místa, mobil dát do kapsy, ono se to jednou bez těch stovky fotek obejde, a dát si svařák. Pospěšte si. Celou budovu čeká rekonstrukce. Co přinese? Nevíme, ale věříme, že to bude k dobru. Když se totiž kdekoliv na Pražském hradě rozhlédnete vidíte čistotu a precizně odvedenou práci při rekonstrukcích a opravách. Jsme za to rádi. Pražský hrad naši republiku reprezentuje dobře.
Co ale víme jisto jistě je to, že rodinný výlet na Pražský hrad o adventní neděli je moc fajn nápad.
‚‚Tak co, kočky, chutná?" Ptám se Rej DILEK. Společně jsme na svařeném víně byly nedávno, 17.11. Šly jsme procházkou z Václavského náměstí, přes Staroměstské náměstí až na Národní třídu. Cena v těchto místech je za svařák běžně 80 - 95 Kč
‚‚Chutná, chutná, po tomhle nás hlava bolet nebude, dáme ještě jeden." Dobře řídím zase já. ZASE!
U Kanovníků jsme se nakonec zdržely téměř 2 hodiny. A ano i na horkou čokoládu s rumem došlo.
Máme pro vás malý tip na závěr, kdyby vám po cestě z hradu vyhládlo vezměte to Nerudovkou dolů v polovině zahněte doprava do Vlašské ulice číslo 7. Je tam malý nenápadný podnik St. Martin, kde jsme byly na #REJTESTREDAKCE, kde jsme ochutnávaly smažené sýry. Byli na druhém místě, ale dostanou od nás divokou kartu a postoupí do finále. Jejich smažené trojůhelníčky v kornoutu jsou super. Přečtěte si o #REJTESTREDAKCE více zde.
Radka Vokrková, šéfredaktorka, info@rejdilky.cz
