Vím, že jsi toho na gastronomickém poli poměrně hodně dokázal, pojďme to ale vzít od začátku. Jak se začal psát tvůj příběh v gastronomii?

Hned po škole jsem začal pracovat v největším řeznictví v Praze, u pana Klimeše. Byla zde výrobna a bufet, psal se rok 1986. První vlastní podnik jsem otevřel v roce 1991, byly to lahůdky a restaurace Fontána v Českém Krumlově na náměstí, kde jsem byl třetinový majitel.

Párkrát jsem tě viděla v rondonu, jako obsluhu či za počítačem. Proč to tak máš, i když bys nemusel?

Mám rád ten šrumec, když je plný podnik. Proto se ostatně ve svých podnicích vždy hlásím, co se cen týče, k zlaté střední cestě, poněvadž v hospodě to zkrátka musí žít.

Vrtá mi hlavou jedno, kde bereš stále tolik energie?

Mě práce dobíjí, když vás něco baví, tak to jde jednoduše samo. Ať už se jedná o prodej v pouličním stánku, práci v kuchyni, hotelový management, správu webů nebo klidně vybírání kempovného mezi vodáky. Pochopitelně velkou výhodou je, že si mohu vybrat, co budu právě dělat. Aby uspěl, musí podnikatel dobře znát každý článek ve svém podniku do posledního detailu.

Pamatuji si, jak jsi mi řekl, že jdeš studovat pivovarskou školu. To mě vážně udivilo, proč ses k tomu rozhodl?

 Momentálně se věnuji přípravám na obnovu pivovaru v Rožmberku nad Vltavou a pokud chci pod svým jménem vařit a prodávat pivo, tak se musím naučit sám pivo vařit. Musel jsem si tak vzdělání podstatně rozšířit. Mimo vlastní pivovar ovšem v původním komplexu vznikne i palírna a moštárna a rovněž pekárna s výrobnou dortů a čokoládových bonbónů.

Na webových stránkách: www.hotelumartina.cz sledujte, jak probíhá rekonstrukce pivovaru.

Máš nějakou vtipnou historku z restaurace?

Rád vzpomínám na akci, kdy jsem pro dětský zájezd připravil velkolepou středověkou hostinu. Abychom docílili autenticity, u stolů obložených vším možným jsme dětem oznámili, že chtějí-li se najíst, musí si každý svůj "kus žvance" po středověkém způsobu vydobýt. Po minutě ticha a ostýchání vypukl řev a stovka dětí se s nadšením vrhla ke stolům a pohled na desetiletou princeznu, jak vítězoslavně mlátí starší kluky po hlavě celým kuřetem, nelze zapomenout.

Doma máš prvňáčka, dá se skloubit řízení několika podniků s péčí o něj?

Když vyrůstal můj starší syn a já jako dvacetiletý začínal s podnikáním, čas jsem neměl a o spoustu věcí jsem se tak sám ochudil. Po narození druhého syna jsem se proto rozhodl upustit od některých projektů, abych se mohl malému plně věnovat, hlavně teď, když nastoupil do první třídy. Vím, jak důležitý je první dojem a první zkušenosti. Když vykročí správnou nohou, bude pro něj v budoucnu vše jednodušší.

Co máš na gastronomii opravdu rád?

Jídlo a pivo, strašně rád jím (smích). Ale pochopitelně především kontakt s lidmi.

Co je nejdůležitější pro úspěch?

Pevně věřit v to, co děláš, vytrvat přes všechny překážky a vážit si schopných lidí.

Na co jsi nejvíce pyšný?

Pyšný jsem na své dvě děti a pevně věřím a doufám v to, že budou úspěšně pokračovat v rozvoji firem a podniků, které jsem založil.

Máš nějaký vzor? 

V mládí mi byli vzorem maminka Květa a strýc Karel z Hořic na Šumavě, oba ohromně vitální osobnosti s aktivním přístupem k životu.

Chceš někomu poděkovat?

Poděkovat určitě chci všem svým zaměstnancům a naším hostům, kteří chodí do mých podniků. Samozřejmě nemůže chybět poděkování rodině, která mne podporuje a věří mi.

Vzala, nebo naopak dala ti něco tvoje práce v gastronomii?

Dala mi pocit naplnění, když jdu do práce, těším se. Nevzala mi nic, krom času, který, pokud chceš mít úspěch, musíš práci obětovat.

Hodně se mluví o různých zákonných opatřeních, které vám restauratérům hází klacky pod nohy. Jaký je tvůj pohled na tuto záležitost? Těch opatření za poslední dobu bylo dost, ne?

Těch nových opatření bylo za poslední dobu opravdu dost. EET je podle mě ovšem v pořádku, ale nesmí být žádné výjimky. Všichni by měli mít stejné podmínky, jinak to není fér. Navíc Češi jsou chytří a budou-li výjimky, budou obcházet zákon. Velmi mi ale vadí protikuřácký zákon. To, že si nemohu o svém podniku rozhodnout sám. Jeden z našich podniků, smíchovská restaurace Zubajda s vynikajícím tankovým pivem, je v suterénu a to je opravdu velký problém. Hosté nechtějí chodit na cigaretu po schodech nahoru a zase dolů. S tímto zákonem jsme přišli o hodně stálých hostů.

Máš nějaké doporučení pro kolegy z gastro oboru?

Pokud jste přesvědčeni, že je Váš projekt dobrý, stůjte si za ním a snažte se! Radit vám může kdekdo a kdeco, ale ta práce a určení směru je na vás. Důležité je neměnit svá rozhodnutí a vytrvat.

Co bys vzkázal čtenářům Pražského Reje?

Čtenáře bych chtěl srdečně pozvat do svých podniků nejen v Praze, ale i na Šumavě a na Vltavě. V pražské restauraci Zubajda na Smíchově doporučuji ochutnat naše tankové pivo i výběrovou regionální produkci, zatímco v restauraci a hotelu U Martina v Rožmberku nad Vltavou zase tradiční jihošumavskou kuchyni. V Rožmberku rovněž poskytujeme pobytové balíčky a wellness pobyty v kombinaci s naší nabídkou sportovního vyžití na Kempu Vltava. Pro naše hosty zajišťujeme splouvání Vltavy na kánoích a raftech, máme i vlastní půjčovnu elektrokol. Jsme tak ideální destinací jak pro aktivní páry a rodiny, které chtějí objevovat krásy jižní Šumavy, tak i pro firmy, kterým nabízíme kompletní zázemí pro teambuildingové akce, včetně sportovního programu.

BLESKOVKY:

Pivo, nebo víno?

Pivo.

Kočka, nebo pes?

Velká kočka s pěkným zadkem.

Politika ano, ne?

Ne, od doby, kdy ODS, aby nepřišla o koryto, se spojila s ČSSD.

Blondýna, nebo bruneta?

Na tom nezáleží, každá žena má něco krásného v sobě.

Praha, nebo venkov?

Praha přes týden, venkov o víkendu.

Sport, nebo gauč?

Sport, samozřejmě.

Skvělý steak, nebo raději jahodový knedlík?

Skvělý steak.

Káva, nebo čaj?

Čaj.

Další zajímavý rozhovor - tentokrát nejen o Harrachovu najdete ZDE.