Představte si, že je léto, moře šumí a vy si vychutnáváte ryby, mořské plody, olivy a další dobroty, které nabízí Středomořská kuchyně.
Co je to vlastně ta středomořská kuchyně? Nejjednodušším vysvětlením je konstatování, že se jedná o kuchyně, které pochází (zcela překvapivě) ze Středomoří, což je geografický a kulturní termín, který označuje oblast kolem Středozemního moře. Tento region zahrnuje několik evropských zemí, severní Afriku a Blízký východ. Středomoří má také svůj kulturní a samozřejmě historický význam. Tato kultura je silně ovlivněna antickým Řeckem a Římem, stejně tak jako kulturou arabských zemí a sefardských Židů. Středomoří se vyznačuje specifickými klimatickými podmínkami, které jsou vhodné pro pěstování ovoce, zeleniny a olivovníků. I proto jsou hlavními ingrediencemi olivový olej, rajčata, cibule, česnek, bylinky jako rozmarýn, tymián a bazalka, dále pak papriky, rajčata, cukety, okurky, atd. A zcela logicky nesmí na talíři chybět ryby a mořské plody.
Středozemní moře omývá mnoho zemí evropského i afrického kontinentu. Jmenovitě jsou to Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Francie, Chorvatsko, Itálie, Monako, Řecko, Španělsko, Slovinsko a Turecko. Dva ostrovní státy se v tomto moři koupou celé - jedná se o Kypr a Maltu. Dále by se do středomořské kuchyně daly zahrnout mnohé africké země jako je například Egypt, Libanon, Maroko či Tunisko. Některé zdroje také zahrnují Palestinu, Sýrii, potažmo Izrael.
Dnes se podíváme na zoubek chorvatské a řecké kuchyni. A samozřejmě přidáme tipy, kam vyrazit.
Kdo nebyl v Chorvatsku na dovolené, jakoby nikdy na žádné dovolené nebyl. Chorvatsko voní jako pljeskavica a pečené ryby. Chorvaté se ale nebrání ani rožnění všemožných mas od vepřové přes telecí až po jehněčí. K masu samozřejmě podávají oblíbený ajvar, neboli pikantní čalamádu z paprik a lilků. Oblíbenou přílohou je i polenta – kukuřičná kaše, která nechá krásně vyniknout chuť masa.
Pozornost byste však měli věnovat i lokálním dobrotám jako je fuži nebo arambašići. První jmenovaná je istrijská těstovina, kterou místní obvykle servírují se zvěřinovým gulášem nebo lanýži. Ostatně lanýže jsou na Istrii jako doma a můžete si z nich zakoupit skvělé oleje nebo třeba lanýžové klobásy či pasty. Arambašići jsou pro změnu plněné listy vinné révy, které možná znáte pod názvem sarma. Tak se ostatně tyto závitky nazývají na většině území Balkánu. Název pochází z tureckého slova sarmak, které znamená „zabalit“. Někteří Dalmáťané mají ovšem svůj název. A proč ne.
Pokud jsme vás nalákali na chorvatské chutě a nechcete čekat do léta, určitě zavítejte do Chorvatského Mlýna. Tahle restaurace na Praze 6 vám nabízí jedinečnou možnost ochutnat to nejlepší z chorvatské kuchyně a ocitnout se tak na chvíli u jaderského pobřeží. A najdete tam vše, o čem jsme psali: čerstvé ryby, grilované maso i delikátní lanýže. Ale i mnoho dalšího. Zkuste klasickou jehněčí polévku čorbu, černé rizoto nebo jaderskou chobotnici „Pod pekou“. Kuchyni má pod palcem šéfkuchař restaurace Karel Matyáš, který pravidelně vyráží do Chorvatska, aby se učil od těch nejlepších. Dobar tek! Majitelem tohoto podniku je Dražen Horvát, pyšnící se titulem ‚‚velvyslanec chorvatské kuchyně“.
Chorvatskou kuchyni najdete ale i ve vinohradském Giardinu. Nabízí totiž speciality středomořské kuchyně a inspiruje se zejména Itálií a právě Chorvatskem. Recepty jsou originální, jednoduché, vždy z čerstvých surovin zaměřené na ryby, masa a mořské plody. Skvělé jsou třeba jejich slávky na víně nebo grilované krevety. A rozhodně musíte ochutnat rybí polévku na dalmátský způsob s krevetami a slávkami. Je skvělá a zaručeně si budete připadat jako na dovolené. Giardino je vyloženě rodinný podnik s velice příjemnou atmosférou, i proto je vyhledávaným podnikem pro uspořádání narozeninových oslav, svateb, životních jubileí, rautů, vánočních večírků či firemních akcí.
A pojeďme dál po Balkánském poloostrově směrem na jih a zavítejme do Řecka. Do země bohů, ostrovů, slunce, oliv, tzaziki a musaky. Což je samozřejmě velmi jednoduše řečeno, nicméně jídlo hraje v řecké kultuře důležitou roli. A řecká kuchyně má své právoplatné místo mezi světovými kuchyněmi. Řecká kuchyně je velice pestrá a také velmi zdravá. Základem řeckých jídel je olivový olej, spousta zeleniny a ovčí a kozí sýr. Hodně se také konzumují grilovana masa: hlavně skopové, jehněčí a drůbeží maso a samozřejmě také čerstvé ryby a mořské plody. Tak jak je řecká kuchyně bohatá na chutě, je bohatá i na typická jídla. Zmíníme jich tedy jen pár.
Suvlaki je řecký špíz s rajčaty. Musaka je zapečené maso s lilky, rajčaty a bešamelem. Kleftiko je prý typické jídlo zlodějů z vinných listů plněných masem a zeleninou, které se dělají vlastně samy, keftedes jsou zase kuličky z mletého jehněčího v rajčatové omáčce, no a baklava je vrstvené těsto s ořechy, slazené sirupem nebo medem, skvělý, hodně sladký dezert.
Říkáte si, že nevydržíte čekat do léta? Zajeďte si na Prahu 5 do restaurace Filema. Za vznikem této restaurace stojí vize majitelů Giorgose a Giannise, kteří chtěli vytvořit místo v Praze, kam lze utéct z ruchu velkoměsta a trochu zpomalit. A to se jim povedlo. Mimochodem, víte, co znamená "filevo" a co jsou to "mezedes"? Dozvíte se zde.
