Mám ráda sladké a nestydím se za to. Takže když jsem dostala možnost zajít si přechutnat makronky do Delice Cafe, nepotřebovala jsem ani drobečky jako Jeníček s Mařenkou, abych trefila. A kdybych je potřebovala, představovala bych si místo nich makronky.

Delice Cafe stejně jako jeho šéfa Luboše Pobiše představovat nemusíme. A oblíbenou činností Luboše je, že se rád chlubí, že má něco nejlepší. Naší oblíbenou činností je mu nevěřit. Minule jsme mu chtěli dokázat, že nemá nejlepší větrník v Praze uspořádáním slepé degustace. Spořádali jsme tolik větrníků, že jsme málem dostali cukrovku a co myslíte? Luboš to vyhrál. O náročné degustaci jsme samozřejmě psali.

Když se do telefonu pyšnil svými makronkami, tak jsem se na ně musela jít podívat. Ano, jen podívat. Delice Cafe sídlí stejně jako my v Karlíně, mám to tedy kousek.

Hádáte správně, u dívání neskončilo. Než jsem řekla makronka, přistál mi talířek lahodných, křehkých, božských makronek na stole. Přiznám se, že jsem je nestihla ani vyfotit a nechala je rozpustit v ústech. Pod tíhou viny a potřebou pochlubit se tímto úlovkem i doma jsem pro jistotu koupila celou krabičku. A musím přiznat, že už mě doma dlouho tak nadšeně nevítali. Takže Luboši, díky! Mimochodem, tady najdete rozhovor s tímto Králem Sladkým I.

Jahodová, pistáciová i čokoládová makronka byly skvělé, ale to není celá nabídka. Největší ódy jsem slyšela na speciální makovou makronku s povidly, takže se tam asi budu muset ještě zastavit. Samozřejmě, jen podívat. 

Radka Vokurková, šéfredaktorka