Na Štěpána není pána. Kdo to ale byl, je ten Štěpán? A co bude k obědu? Podíváme se na tenhle svátek hezky zblízka a poradíme, kam na štěpánskou hostinu.

Historie a význam svátku

Svatý Štěpán, jehož svátek připadá na 26. prosince, má své kořeny ve starověkém Římě. Tyto dny byly spojeny se svobodou otroků a obrácením sociálního řádu během saturnálií. S příchodem křesťanství se tyto oslavy transformovaly do svátku prvního křesťanského mučedníka. Štěpán, známý pro svou pevnou víru, byl ukamenoval za kázání křesťanství, což dělá z jeho příběhu nejen symbol odvahy, ale také připomínku významu víry a obětavosti. 

Štěpánské tradice: veselí a odměna

Svátek svatého Štěpána je ve střední Evropě spojen s bohatými tradicemi, zejména s koledováním. Tento zvyk původně souvisel s pohanskými rituály, ale pod vlivem křesťanství se transformoval. Postupně nahradily v roli koledníků kněze a učitele děti. Koledovalo se s betlémskou hvězdou a malými jesličkami. Koledníci symbolizovali štěstí a úspěch pro nadcházející rok. V 19. století koleda pomáhala chudým rodinám zlepšit jejich životní podmínky, a to díky obdarování potravinami nebo penězi. 

Co bude na stole? Od drůbeže po slavnostní koláče

Drůbež na Stole: Tradičně se na svatého Štěpána peče drůbež – kachna, husa, kuře. Tento zvyk, který má kořeny v minulosti, kdy byla drůbež na svátek považována za nezbytnou, přetrvává dodnes. Na Štěpánskou kachnu si můžete vyrazit třeba do Bejk Buu.

Servírovat se budou:

• kachny na rožni
• kaldoun
• kachní roláda
• nádivka s jatýrky
• a samozřejmě bude pivo, pálenka a dobrá nálada

Štěpánské husy se budou pro změnu servírovat na Opatovských terasách.

Speciální Koláče: Dalším typickým štěpánským jídlem jsou koláče. Služebnictvo obdrželo nejen naturálie a oděvy, ale také speciální koláče, často tvořené třemi spletenými prameny a ozdobené pentlemi a ořechy. Jednalo se vlastně o takový rozlučkový dárek. Tento den totiž většinou končila čeledínům a děvečkám služba. I proto se říká “na Štěpána není pána”. 

Červené víno: Lidé si také nechávali 26. prosince požehnat červené víno v kalichu, do kterého vložili malý kámen jako vzpomínku na Štěpánovo kamenování. Víno pak vypili. Světila se také sůl a voda, ty pak lidé používali jako léčivé.

Přírodní pranostiky

S tímto svátkem se pojí i různé pranostiky a pověry, většina se týká samozřejmě počasí anebo také už zmíněného vína. A protože víno se k huse nebo kachně parádně hodí, vybraly jsme ty vinné.

• Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje. 
• Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří. 
• Pak-li na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatně se urodí. 
• Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká. 
• Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.

Ani ta oves není náhodná. Svatý Štěpán je také patronem koní, proto často farář posvětil právě oves, který se koním přimíchal do krmení, aby byli po celý rok zdraví. A víte, co je to štěpánování? To takhle kluci házeli oves po holkách. Ale nebylo to ve zlém. Prý aby byly zdravé a krásné. A taky se prý při téhle kratochvíli parádně seznamovalo. Kdo by to byl řekl, že svatý oves bude předchůdcem Tinderu.

A co říct závěrem? Svatý Štěpán není jen další den volna po Vánocích. Je to den plný historie, tradic, a především chutí, které obohacují naše sváteční stoly. Od pečené drůbeže, přes speciální koláče až po víno. Tento svátek nám připomíná hodnotu rodinných setkání, tradic a společného veselí. Tak ať už se rozhodnete oslavit tento den jakkoliv, nezapomeňte se ponořit do bohatých chutí a příběhů, které nám svátek svatého Štěpána nabízí. Veselé svátky!